Neoblečou se, pořád abych jim stála za zadkem, připadám si vážně jako jejich služka!
„Krásný den, milá Lucie, ráda bych Vás poprosila o konzultaci se svou dcerou. Už opravdu nevím, co s ní. Ve školce se sama obléká, obouvá,
„Krásný den, milá Lucie, ráda bych Vás poprosila o konzultaci se svou dcerou. Už opravdu nevím, co s ní. Ve školce se sama obléká, obouvá,
Přináším vám téma, o kterém se moc nemluví, a o to bolestnější pak je, když se do jeho reality dostaneme. Ponechávám prostor Dáše Hradské a
Dobrý den, paní Lucie, potřebovala bych s Vámi co nejdřív mluvit. Odjela jsem od plačícího syna. Brzy jsme se s maminkou spojily. „Syn byl po
„Co říkali, maminko?“ „Ty neslyšíš?“ „Slyším, jen neslyším, co říkali.“ Tento scénář se poslední týdny opakuje několikrát denně. Zkouším na syna šeptat, zda dobře slyší.
„To už se nevyléčí, s tím se smiřte, milá paní / milý pane.“ Taky jste tuto větu někdy slyšeli z úst lékaře? Nebo jen představa,
„Děti, chcete, abychom dali naši společnou fotku na internet, aby ji mohli vidět i ostatní lidi?“ ptají se rodiče svých dětí, Marušky a Jeníčka. „Ano,
„Jupí, budou Vánoce!“ jásá syn a připomíná mi mé vlastní nadšení z vánočních svátků. Téma Ježíška jsem přestala řešit před dvěma lety. Vypozorovala jsem, že
Minule jsem pro vás napsala článek, jak se ze spokojeného syna stal ukňouraný. A během jednoho jediného dne opět ožil. Co bylo ale dál? Pochopila
„Maminko, pojď si hrát.“ „Až dovařím oběd.“ „Ale já si chci hrát hned.“ „Ještě dochystám ty brambory a půjdu.“ Syn je za chvíli zpátky v
Milý synáčku, tak jsem tě oslovovala, když jsi byl v břiše. Byli jsme jedno a já jsem nepochybovala o tvé síle a tvé vlastní cestě. Teď
„Ahoj, bývalá kamarádko,“ zdraví mě zvesela kamarád. Přátelili jsme se roky, ale okolnosti do našeho vztahu zasáhly příliš a jeho slova, kterými mě oslovoval při
„Už jdu!“ Musela bych se červenat, kdybych vám měla spočítat, kolikrát jsem na syna volala tohle zaklínadlo, a přitom se můj zadek ještě lepil ke
„Už jsem velký chlap.“ „Jsem ještě malý chlapeček.“ ………………………………………………….. Ano, obě věty náš syn používá v tom stejném období, klidně v ten stejný den v
Dcerka mi nedávno řekla: „Maminko, já chci být nemocná, abych mohla být s tebou doma.“ Zamrazilo mě. Přesně tato slova mi nedávno napsala jedna úžasná maminka.
„Nebreč, nic se nestalo.“ „Nevztekej se, nemáš důvod!“ Že jsem to na vás vybalila rovnou a nemusíte číst dál? Možná ano, možná ne, ale podle
„Kubíku, nebouchej těmi dvířky od pračky, nechci kupovat novou pračku,“ říká tatínek. Bouchání se stupňuje a prosba se opakuje. Nezasahuji, protože jednak mám pusu plnou
Nejčtenější články
27 listopadu, 2016 | Přečteno 39104x
4 září, 2016 | Přečteno 22474x
27 července, 2018 | Přečteno 19572x
2 září, 2017 | Přečteno 14247x
14 června, 2016 | Přečteno 13807x
Lucie Vlachopulosová | © Copyright 2022 |
Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají nám pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.
Používáme: Google Analytics - Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.
Nezbytně nutný soubor cookie by měl být vždy povolen, abychom mohli uložit vaše preference nastavení souborů cookie.
Pokud tento soubor cookie zakážete, nebudeme moci uložit vaše preference. To znamená, že při každé návštěvě těchto webových stránek budete muset soubory cookies znovu povolit nebo zakázat.